Králičí anatomie a zajímavosti

Králíci (zajíci samozřejmě také) se přizpůsobili přežití od špičky čenichu až po načechraný ocásek. Ve volné přírodě jsou kořistí mnoha dravců i šelem. Přesto se tato roztomilá zvířátka dokázala přizpůsobit a osídlila každý kontinent krom Antarktidy.

I když máte tohoto slušně vychovaného člena domácnosti za mazlíčka, stále má v genech vlastnosti svých divokých předků.

Králíci i zajíci…

Králíci jsou kořistí a i člověkem široce lovený druh. Aby naši roztomilí králíčci i zajíčci mohli ve volné přírodě přežít, museli si vyvinout vlastnosti, které jim dávají výhody nad jejich predátory. Mezi klíčové vlastnosti patří rychlá detekce predátora a následný ještě rychlejší útěk do bezpečí.

Králíci mají také vlastnosti, které jim pomáhají přežít v různých klimatických podmínkách a stanovištích. Jejich silné čelisti jim umožňují jíst různé druhy bylin, trav, listí a větviček a dokonce i kůry stromů. (Mladé, sotva zasazené stromečky v ovocných sadech našim zajícům obzvlášť chutnají 🙂 )
Také jejich uši a nos hrají důležitou roli v regulaci tělesné teploty. Právě tyto části králičího těla byly zásadní pro to, aby se adaptovali na různých kontinentech světa.

Za zmínku také stojí úžasná schopnost reprodukce. I přes možný nedostatek zdroje potravy a hojnosti dravců jsou stále schopni navyšovat počty své populace.

Králičí nos

Králičí (samozřejmě i zaječí) nos a jeho rozkošné „škubání“ které všichni známe, mu pomáhá správně dýchat, lépe cítit okolní pachy a regulovat tělesnou teplotu.

Pachy v okolí

Zvědavý králík se opatrně přiblíží k objektu. Jeho uši budou směřovat dopředu a jeho ocas se natáhne a sklopí dolů, zatímco jejich nos nasává pachy. Právě tehdy se „škubání“ nosem velmi zrychlí. Králík jakožto domácí mazlíček se v prostoru který zná orientuje hlavně podle pachu. Bradičkou si opakovaně značkuje předměty v okolí, aby se v prostoru lépe orientoval. Proto, když přesunete doma i kdyby jen jednu židli, je třeba ji ihned prozkoumat a změnu v prostoru řádně označit. 🙂

Každé takovéto „škubnutí“ nosem stimuluje miliony pachových receptorů. Každé škubnutí jim tak dočasně zvyšuje počet pachů, které cítí. Dokážou to až 150x za minutu.
Proto i když jsou dravec či šelma tiší a nenápadní, může je králík lehce vycítit. Takto skvělý čich jim také umožnuje nalézat potravu rostoucí pod zemí či napadaným sněhem.

Dýchání

„Škubání“ nosem jim napomáhá snadnějšímu proudění vzduchu v dýchacím systému. To jim pomůže udržet si dechovou frekvenci, aby mohli pokračovat v běhu déle a uniknout tak před rychlými dravci.

Když není králíček aktivní, nebo zvědavý, může s toto škubání na chvíli zastavit. Pokud králíček spí, nos se obvykle zastaví úplně.

Králičí zuby

Zatím co většina lidí si je vědomých hlavně (až ikonických) předních dlouhých zubů, věděli jste, že králíčci mají ve skutečnosti 28 zubů? Mají přední řezáky (6) , které využívají k „tahání“ a „cupování“ potravy a také zadní zuby (22), kterými drtí tvrdé části jejich stravy.
Čelisti samotné jsou také velmi silné. V případě nejvyšší nouze se jimi králík může bránit.

Stále rostou!

A to až o 13cm ročně! Strava divokého králíka se skládá z trav, plevele, větviček, kořenů a jiné vláknité vegetace. Tyto potraviny králíkům zuby hodně opotřebovávají. Výsledkem je, že králíci mají tak zvané otevřené kořeny zubů. To znamená, že jejich zuby budou růst nepřetržitě, například jako naše nehty na prstech.

Pro divoké králíky jsou jejich stále rostoucí zuby velkou výhodou. Ale u našich domácích králíků je to vlastnost, která se často stává zdravotním problémem. Přerostlé zuby jsou jednou z nejčastějších nemocí, kterým domácí králíci čelí.

Králičí zrak

Zásadní pro schopnost detekce predátora. Králíci mají vynikající schopnost vidět do dálky a jejich oči se přizpůsobily tomu, aby rozšířily své zorné pole na maximum a pomohly jim si neustále kontrolovat své okolí. Kromě slepého bodu přímo před nosem mají králíci téměř 360 stupňové zorné pole. Ale pouze přední část je viditelná oběma očima.

Jak vidí králík?

Králíci mají oči, které jsou umístěny po stranách jejich hlav. Tato pozice očí dává králíkům panoramatické zorné pole. Bez otočení hlavy vidí králíci kolem sebe téměř 360° . A to zahrnuje i oblast nad jejich hlavami, aby bylo možné sledovat velké dravce. Králíci mají pouze jeden slepý bod, který se nachází přímo před nosem. Naštěstí skvělý čich králíka a jejich hmatové vousy jim mohou pomoci zjistit, co se nachází v tomto slepém bodě přímo před nimi.

Nevýhodou toho, že mají oči po stranách hlav, je to, že většina zorného pole králíka je viděna pouze jedním z jejich očí. To znamená, že nemají velké vnímání hloubky. Proto používají techniku ​​zvanou paralaxa. Pohybují hlavou tam a zpět, aby viděli pohyb jednoho objektu ve vztahu k ostatním. To jim pomáhá určit vzdálenost a velikost objektů v jejich zorném poli.

Králíci nemusí mrkat

Králíci mají tenkou membránu pokrývající jejich oči. Nazývá se třetí víčko a je to zcela průhledná membrána. Toto třetí víčko má za úkol udržovat oko králíků vlhké a chrání je před prachem a nečistotami, což znamená, že králíci téměř vůbec nemusejí mrkat. Ve skutečnosti králíci mrkají jen asi 10 až 12krát za hodinu. To je jen jednou za 5 až 6 minut!

Méně časté mrkání znamená, že králíci mohou odvést lepší práci, když zůstanou ve střehu. Králík nemusí neustále přerušovat své vidění mrkáním, když skenuje okolí kvůli nebezpečí. Tato membrána také umožňuje králíkům spát s otevřenýma očima. I když si králíci během spánku plně neuvědomují své okolí, mají oči otevřené, protože jejich receptory světla budou i nadále fungovat. Pokud se ve světle něco změní, například blížící se dravec, signály se dostanou do mozku králíka a budou se moci dát na úprk mnohem rychleji.

To, že mají oči otevřené, má sekundární účel. Bude méně pravděpodobné, že predátoři půjdou za zvířetem, o kterém se domnívají, že je vzhůru, takže králík spící s otevřenýma očima může odradit potenciální útok. Když budou mít králíci oči otevřené, mohou tyto predátory přesvědčit, aby šli po snazší kořisti.

Králičí uši

Králičí uši jsou jednou z nejidentifikovatelnějších částí anatomie králíka. Mají roztomilé, dlouhé uši, které jim pomáhají snadno slyšet zvuky z mnoha různých směrů. Tyto dlouhé uši jim také pomohly přizpůsobit se novému podnebí. Napomáhají hlavně při regulaci tělesné teploty a prevenci úpalu.

Králičí ucho se skládá ze tří částí, ikonického vnějšího ucha, vnitřního ucha, které obsahuje ušní buben, a citlivého vnitřního ucha, které přenáší zvuk do mozku.

  1. Vnější ucho: Vnější ucho, také známé jako boltce, je to, co si obvykle představujeme, když si myslíme na králičí ucho. Tato část ucha je zodpovědná za regulaci tělesné teploty králíka a otáčení za účelem detekce a lokalizace směru zvuků.
  2. Střední ucho: Střední ucho je místo, kde se nachází ušní bubínek. To je místo, kde zvuky, které se shromažďují z vnějšího ucha, se přenášejí do vnitřního ucha a nakonec do mozku. Tato část ucha má dokonce schopnost snížit hlasitost příliš hlasitých zvuků, aby nepoškodily jemné vnitřní ucho.
  3. Vnitřní ucho: Vnitřní ucho má membránové části s vlasovými strukturami, které korelují s mnoha různými zvukovými frekvencemi, které králíci slyší. Je schopno tyto informace spojit a předat do mozku. Vnitřní ucho je také zodpovědné za rovnováhu králíka a orientaci jeho těla.
Regulace tělesné teploty

Jednou ze dvou hlavních funkcí králičích uší je pomoci jim regulovat jejich tělesnou teplotu. Až na několik výjimek budou mít králičí uši méně srsti než na zbytku těla, což jim pomůže vystavit je okolní teplotě.

Mají síť malých krevních cév probíhajících podél vnějšího ucha, které pomáhají přenášet teplo z těla králíka. Cévy se v horkých dnech rozšíří, aby vydávaly teplo a v chladných dnech se naopak budou stahovat.

Čím větší je povrch uší králíka, tím více tepla budou moci vydávat, aby pomohly udržet jejich tělesnou teplotu. To je důvod, proč králíci, kteří se přizpůsobili životu v sušších podnebích s výrazně vyšší teplotou, mívají větší uši. Mají větší povrchovou plochu na uších, aby uvolnili více tepla a vyhnuli se úpalu.

Vynikající sluch

Jak můžete očekávat, králičí uši mají také vynikající sluch. Slyší vysoké zvuky, které jsou pro lidské ucho zcela neslyšitelné a dokáže tyto zvuky detekovat až do 3 kilometrů.

Králíci mají výhodu tak zvaného směrového slyšení. Králičí uši jsou tvarovány tak, aby mohly hlasitěji detekovat zvuk ve směru, ve kterém jsou namířeny. Jejich uši se mohou otáčet zcela nezávisle na sobě a slyšet zvuky ve více než jednom směru najednou. Každé ucho se může otáčet až o 270° . Díky tomu jsou králíci schopni přesně určit, odkud zvuk vychází, aniž by pohybovali jinou částí těla.

Králičí srst

Ve volné přírodě bude mít většina králíků srst takovou, aby v daném prostředí byli dobře maskováni. Domácí králíci byli chováni tak, aby měli mnoho různých barev a textur srsti, takže již nemají tuto evoluční výhodu. Divocí i domácí králíci však mění svou srst v závislosti na ročním období.
Když váš králík začne shazovat srst, v průběhu pravděpodobně uvidíte čáru oddělující nový kabát od starého kabátu (delší a kratší srst).

Mnoho divokých králíků má srst, která mění barvu podle ročních období. Obvykle se jedná o jemný rozdíl, ale někdy může být tato změna srsti dramatická, (z hnědé na čistě bílou) což umožňuje králíkovi v zimě splynout se sněhem.

Králičí nohy

Není žádným tajemstvím, že králíci mohou běžet velmi rychle. Svaly na jejich velkých zadních nohách jsou navrženy tak, aby sprintovaly a měnily směr jediným skokem. Schopnost utéct a skrýt se byla pro celkové přežití tohoto druhu kořisti naprosto nezbytná.

Rychlost

Králík divoký může běžet až 40km v hodině (zajíc až 60km/h!) , s délkou skoku 50 – 300cm. Tyto nejvyšší rychlosti skutečně vytvářejí pouze divocí králíci, jejichž život závisí na jejich schopnosti běžet rychle. Králíci navíc obvykle neběží přímočaře. Většina králíků i zajíců bude kličkovat.

Králičí ocas

I když rozhodně není tak důležitý jako mnoho jiných částí těla, avšak má také funkci napomáhající přežití. Může se zdát, že mít načechraný bílý ocas by králíka učinilo ve volné přírodě nápadnějším, ale nemusí tomu tak být. Věřte tomu nebo ne, králičí ocas může působit téměř jako návnada. Králičí a také jelení (srnčí) ocasy jsou si velmi podobné. Oba mají bílou spodní stranu, která se používá k signalizaci a matení predátorů.

Podle evolučního biologa Dirka Semmanna mají králičí bílé ocasy zmást dravce. Oči dravce budou při útěku přirozeně přitahovány k „bílé vlajce“ na zadku králíka. Ale když králík změní směr a skryje ocas, bude dravec nucen věnovat několik sekund tomu, aby znovu našel maskovaného králíka. Přesně těch pár vteřin někdy králík potřebuje k útěku do bezpečí.

Signalizace

Králíci mohou také používat ocas k ochraně své vlastní komunity. Švihnutím ocasu vysílají tiché signály a povely. Varují svou skupinu, pokud v okolí hrozí nějaké nebezpečí.

To má překvapivý účinek na přežití druhu nad jednotlivcem. Králík může informovat o své vlastní pozici švihnutím svého načechraného bílého ocasu o tmavá záda. Toto, stejně jako bušení králíků zadními běhy, jsou dva velmi zajímavé příklady altruistického chování těchto zvířat, které se vyvinuly spíše k záchraně skupiny než jednotlivého zvířete.

 

3 komentáře u „Králičí anatomie a zajímavosti

  1. No ty jsou! <3 <3 My máme doma také zakrslého králíčka. Jmenuje se Matýsek a má nádhernou pískovou barvu. Už je to teda pořádný macek ! Denně toho sežere a vypije docela dost. Máme ho v kleci v obýváku, ale denně ho pouštíme proběhnout po bytě a v létě i na chvíli na zahradu. Jinak v kleci má super měkkou podestýlku odsud: https://www.pelety-premium.cz/podestylkove-pelety/. Tahle podestýlka je měkoučká a hlavně nesmrdí!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přesunout se na začátek